ZUŠ Hynka KubátaKladno
7. října 1946 byl předložen na schůzi Místní osvětové rady v Kladně návrh na založení Městské hudební školy v Kladně.
Návrh byl schválen a dne 1. února 1947 se poprvé otevřela brána školy a první učitelé zahájili svoji činnost.
Od září 1947 zahájila činnost pobočka v Unhošti a od roku 1950 i v Buštěhradě. V roce 1951 se škola stala nejen Městskou hudební školou, ale bylo v ní zřízeno i pedagogické oddělení pro výchovu kvalifikovaných učitelů hudby. Později byla přejmenována na Lidovou školu umění, ve které se vyučovaly všechny obory.
Během let vznikly v Unhošti i Buštěhradě samostatné LŠU.
Za více než 60 let prošlo školou tisíce žáků a desítky pedagogů.
Základní umělecká škola, Kladno, 5. května 1870 má dnes 1. 060 žáků, o které se stará 48 zkušených pedagogů. Škola zahrnuje všechny obory výuky: hudební, výtvarný, dramatický i taneční. Kromě hlavního působiště v ul. 5. května 1870 má škola pobočku také v Hostivici.
Žáci každým rokem reprezentují školu na krajských i celostátních soutěžích a dosahují zde vynikajících výsledků. S uznáním lze také hodnotit veřejnou činnost školy, která svými koncerty a vystoupeními obohacuje kulturní a umělecký život nejen města Kladna.
V současnosti naše škola vyučuje dle školního vzdělávacího programu, který je k nahlédnutí na stránkách školy.
V současné době nám MŠMT a zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo změnu čestného názvu školy a to od 1. 9. 2021. Tato změna bude zaznamenána do rejstříku škol a školských zařízení 1. 9. 2021.
Hynek Kubát byl hudební pedagog, zakladatel a dirigent Kladenské filharmonie, žák Antonína Dvořáka a otec hobojisty a profesora Pražské konzervatoře Adolfa Kubáta.
Po absolvování učitelského ústavu v Příbrami působil jako učitel v Trhových Svinech a v Českém Krumlově, v Kladně zůstal po vojenské službě. Učil v Dřetovicích, Lidicích a později se stal ředitelem školy v Kladně. Státní zkoušky skládal z houslí, klavíru a varhan.
Z kladenských horníků a hutníků sestavil šedesátičlenný orchestr, z něhož vznikla v r. 1902 Kladenská filharmonie. V jejím čele pak působil 46 let.
Nesmírně bohatý byl v Kladně hudební život rozvíjený jak pěveckými spolky (Smetana, Hlahol v Kladně, Lumír v Motyčíně), tak i orchestrálními tělesy – Kladenskou filharmonií (dirigent Hynek Kubát) a Středočeskou filharmonií (dirigent Josef Vašata), jejichž pokračovatelem je dnes amatérský Kladenský symfonický orchestr.
Historie neprofesionálně provozované symfonické hudby se v Kladně začala psát v roce 1902 a u zrodu tehdejšího symfonického tělesa stál žák Antonína Dvořáka Hynek Kubát (1871-1948). Nově vzniklý orchestr se poprvé představil veřejnosti v sále sokolovny 9. března 1902. Teprve v červnu téhož roku, ale dostal název Kladenská filharmonie. Od té doby filharmonici nechyběli při žádné významné kulturní akci ve městě a v jeho okolí. Vystupovali při otevření kladenského kamenného divadla v roce 1912, v roce 1920 hráli v Šárce pod širým nebem operu Giacoma Pucciniho Madame Butterfly, v níž hlavní roli ztvárnila Ema Destinová. Nezalekli se ani konkurence, která jim v roce 1915 vyrostla v divadelním orchestru, z něhož v roce 1922 vznikla Středočeská filharmonie. Mezi válkami tak v Kladně působily dva symfonické orchestry. Není proto divu, že se slavný dirigent a šéf České filharmonie Václav Talich o Kladně vyjádřil jako o jednom z nejvýznamnějších středisek neprofesionální hudby.
Vzhledem k významnosti osobnosti Hynka Kubáta jako pedagoga a hudebníka a tradici amatérského hudebního života v Kladně je pro ZUŠ, která působí ve městě více než 70 let udělení čestného názvu prioritní. Odkazuje nejen na hudební tradice, ale zároveň na tradice hornictví a hutnictví a kořeny místní hudebnosti.
Svátek má Oto
Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem.
Slepice kváčí, kohouti pějí, sedláčkové hrách a oves sejí.
